Bruno se probojovává městem a snaží se přitom najít svou duši. Poháněn svou zvídavostí, bujnou představivostí a svým divokým vnímáním reality odhaluje starou zaprášenou oponu, která leží na okoralém vnímání města. Bruno je sběratelem vzorců, prostoru a povrchů a odhaluje nám město tak, jak jsme ho ještě nikdy neviděli.